Sekera z doby kamenné

V roce 1929 nalezl pan Sekanina na poli v katastru Bystročic  (poloha „Na dolině“) kamennou sekeru o délce 220 mm a maximální šířce 65 mm. Artefakt má tmavě zelenou barvu a po celém povrchu je pečlivě vyhlazen. Bohužel jde o ojedinělý nález, a proto ji můžeme pouze obecně zařadit do mladší doby kamenné (5 600–4 000 př. n. l.). Podle petrografické analýzy provedené v roce 2014 profesorem Antonínem Přichystalem z Masarykovy univerzity v Brně je vyrobena z jadeitu a surovina na její výrobu pochází z dílen na svahu hory Monte Viso, která se nachází poblíž francouzsko italských hranic.

Zde v roce 2003 manželé Pierre Pétrequin a Anne-Marie Pétrequin objevili dílny na zpracování jadeitu a příbuzných hornin. Odtud byly vyrobené sekery distribuovány na rozsáhlé území sahající od pobřeží Atlantiku na západě až po bulharskou Varnu na východě. Na severu je evidujeme až ve Skotsku. Ze středoevropského prostoru zaujme jejich četnější výskyt na Moravě, kde jich máme doloženo už téměř dvě desítky.

Právě sekera nalezená v Bystročičích náleží svými rozměry k největším exemplářům ve střední Evropě vůbec a nepochybně šlo vysoce ceněný artefakt. Lze připustit, že popisovaná sekera představuje doklad obchodu či směny surovin v mladší době kamenné mezi našim územím a oblastí severní Itálie. Šlo o vzájemný styk dvou různých území na vzdálenost více než 800 km. Jejím majitelem byl s největší pravděpodobností příslušník tehdejších společenských elit.